Čtyři Dalajlamovy důvody k optimismu(podle http://www.dalailama.com/)
1. Obyvatelé všech zemí na světě začínají pochybovat o tom, zda válka může uspokojivě vyřešit nějaký problém.
2. Lidé ztrácejí víru ve společenské systémy jako jsou komunismus či kapitalismus a kladou větší důraz na individuální úsilí.
3. Lidé se více zajímají o duchovní pohledy na smysl života a etické rozhodování a nespoléhají se pouze na diktát materialistické vědy.
4. Lidé již nepovažují dobrý stav životního prostředí za neotřesitelný a nepoužívají svět jako velkou popelnici, ale vyvíjejí vážně míněné úsilí na jeho ochranu.
Deset důvodů k optimismu Roberta Thurmana
(z knihy Proč potřebujeme Dalajlamu, připravované k vydání nakladatelstvím Dharmagaia http://www.dharmagaia.cz/)
1. Není pravda, že svět musí nutně být slzavým údolím. Může být krásný a hluboce smysluplný a lidský život je příležitostí dosáhnout toho nejvyššího představitelného sebenaplnění.
2. Buddhova vznešená pravda o utrpení říká, že život v nevědomosti, jenž je z podstaty neuspokojivý, není konečnou stanicí. Je možné nevědomost rozptýlit pěstováním poznání a žít svobodně v radosti a dělit se o ni s ostatními.3. Války a násilí nejsou nevyhnutelným zlem. Uvědomí-li si lidé a jejich vůdci vzácnou povahu života člověka a dalších vnímajících bytostí, mohou od základu změnit podobu společnosti a žít rozumně a v rovnováze s přírodou a jeden s druhým. Být civilizovaným člověkem znamená být moudrý, mírný, milující a šťastný, a jedině společnost, v níž jsou tyto hodnoty podporovány, je možné nazvat civilizací. Je možné uvést bezpočet příkladů společností, které kultivací dosáhly vysokého stupně mírumilovnosti, jako například starobylé civilizace Indie, Mongolska a v některých obdobích také civilizace čínská.
4. Doba, v níž žijeme, je vzácným okamžikem příležitosti, kdy si lidské bytosti díky vědě, technice a učení velkých světových náboženství mohou svou pravou povahu uvědomit ve větším počtu než dřív a mohou uskutečnit pradávný sen o míru a dobré vůli vůči všem bytostem (nejen vůči bytostem lidským).
5. Tibet je neobyčejná země, nejvyšší „střecha světa“, a přestavuje zářný příklad toho, jakých duchovních výšin mohou někteří jedinci dosáhnout, pokud mají podporu národa, který zkrotil svou touhu po zisku a přestal obdivovat násilí a válčení. Tibeťané byli zdatnými válečníky, ale stali se z nich mírumilovní lidé. Dokázali, že taková změna je možná.
6. V historii Číny se světlo snoubí s temnotou; v některých obdobích svých dějin dosáhla vysokého stupně civilizovanosti a v jiných upadala do divošského běsnění, ničícího čínský národ i jeho sousedy. Několikrát byla dobyta násilím a přejala kulturu svých dobyvatelů. Dnes přejímá západní imperialistickou ideologii marxismu, imperialistickou politickou praxi mandžuské říše a kolonialistickou ekonomickou mentalitu evropských a amerických koloniálních říší, které se dodnes s dědictvím kolonialismu zcela nevyrovnaly. Zároveň se však vrací zpět k vlastnímu prameni, spočívajícímu v rovnováze se společností a přírodou, a znovuobjevuje vlastní prastarou vizi civilizace.
7. Není nemožné, že probouzející se čínský obr zanechá dobyvačných způsobů a opustí cestu útočné supervelmoci, aby napřel svoje síly k vyléčení přehřáté planety. Rozum, mírnost a moudrost, potřebné po překonání krize, v níž se nacházíme, může najít v Dalajlamových slovech. Může osvobodit tibetský lid a proměnit Tibet ve svatyni přírody, uchovávající zdroj pitné vody pro celou Asii. Dalajlama, v současné a v příštích inkarnacích, a schopný a tvořivý tibetský národ mohou pomoci Číňanům obnovit jejich duchovní energii a vrátit se k civilizovanému životu směřujícímu k rovnováze a sebenaplnění.
8. Změna k lepšímu může přijít kdykoli a kdekoli a není nutné, aby se vše odehrálo tak, jak je popsáno v této knize. Budovat pozitivní vizi pomocí představ, jak snadné je onu změnu provést a jak velký prospěch by přinesla všem zúčastněným, je jeden ze způsobů, jak udržovat při životě naději a vytvářet vibrace, které jednoho dnes zasáhnou srdce mocných.
9. Byli jsme svědky toho, jak Sovětský svaz zanechal své imperialistické politiky a Východní Evropa a Ukrajina bez jediného výstřelu získaly svobodu. Také ďábelský a zoufalý jihoafrický režim apartheidu se nakonec vzdal téměř bez boje. Kdo může s jistotou tvrdit, že Čína nerozpozná v osvobození Tibetu od vlastní okupace a nepraktického a zničujícího kolonializmu vlastní zájem?
10. Pěstovat naději je naší povinností. Osvoboďme proto naší představivost z okovů očekávání porážky! Zbavme své nepřátele obavy, že se nikdy nemohou stát našimi přáteli! Následujme Dalajlamova příkladu a nikdy se nevzdávejme! Žijme v naději, považujíce takový způsob života ze jediný možný. Žijme bez hořkosti, radostně a šťastně, a stavme se rozhodně proti násilí a nespravedlnosti. Je naší povinností být v životě tak šťastní, abychom dokázali šťastně umírat!
0 komentářů:
Okomentovat