Zoufalí Tibeťané umírají v plamenech

Zuzana Vokurková

Článek napsaný pro Tibetské listy uveřejňuji s laskavým svolením autorky.

Klášter Kirti s více než 2000 mnichy je důležitou náboženskou institucí v oblasti Ngaba. Byl založen v roce 1472 Congkhapovým žákem. U vchodu je jedna z největších stúp v Amdu, která je cílem poutníků z celého Tibetu. Hlavní lama, Kirti rinpočhe, žije v exilu v Indii. Během událostí z března 2008 provedla policie na klášter zátah a poničila sochy a náboženská vyobrazení. V březnu 2011 se klášter dostal do obležení vojáků ...

Lozang Phüncchog
Dne 16. března 2011, u příležitosti třetího výročí protestů v Kirti z roku 2008, kdy bylo v této oblasti zabito minimálně deset Tibeťanů, se upálil 21letý mnich Lozang Phüncchog z kláštera Kirti v okrese Ngaba v provincii S´-čchuan. Následujícího dne ráno zemřel a jeho tělo bylo předáno rodině. O den později, 18. března ráno se mniši shromáždili v klášteře, aby dle tradice vykonali obětiny a modlitby za zesnulého. Kladli na mrtvé tělo khatagy a při tom byl slyšet nářek mnoha lidí. Tělo pak bylo odneseno tři kilometry od kláštera na místo, kde byl vykonán pohřební obřad. V čele procesí šli mniši a za nimi následovali laici. Pohřbu se účastnilo přes dva tisíce lidí. Po upálení Lozang Phüncchoga následovaly protesty stovek mnichů a laiků. Ty však policie brzy potlačila.
V březnu panovala v oblasti napjatá atmosféra. Čínské bezpečnostní složky obsadily oblast Khamu, především města Thewo, Ňarong, Daggo a Kardze. Čínské úřady uzavřely klášter a začaly kolem něj stavět zeď. Ozbrojení vojáci znemožňovali mnichům odchod z kláštera i dovoz jídla do kláštera. Internetové spojení bylo přerušeno a silnice zablokovány. Počínaje 19. březnem byly v klášteře Kirti zrušeny náboženské obřady a mnichům bylo dokonce zakázáno pálit tyčinky. Toto omezení je dáváno do souvislosti s faktem, že 20. března se v tibetském exilu konaly volby nového předsedy vlády (kalön thipa) a členů parlamentu. Přes tento zákaz však někteří Tibeťané v Ngaba odříkávali modlitby a odpalovali rachejtle. Následujícího dne zahájily úřady v klášteře Kirti vlasteneckou výchovu.
K protestům se přidali i studenti střední školy v Barkhamu, kteří zahájili protestní hladovku, aby vyjádřili solidaritu s místními obyvateli. Při protestním pochodu v Namda v Dzamtangu, kterého se účastnila asi stovka lidí volajících po svobodě a návratu dalajlamy do Tibetu, bylo zadrženo osm osob. Čínské bezpečnostní složky zadržely také Lozang Phüncchogova strýce, Lozang Cchöndu, i mladšího bratra, Lozang Kalzanga. 25. března byli zadrženi další tři mniši; dva v klášteře Kirti a jeden v Pekingu, který tam tou dobou studoval na univerzitě.
Dne 12. dubna oznámily čínské úřady, že mniši z kláštera Kirti ve věku 18 až 40 let budou odvezeni na povinnou vlasteneckou převýchovu. 21. dubna zadržela ozbrojená policie v klášteře 300 mnichů. Jejich zadržení se pokusily zabránit stovky, většinou starších, Tibeťanů, kteří se utábořili u kláštera. Policie dav bila a nasadila na ně psy. Dva z protestujících, 60letý Dönko a 65letý Šerkji, na následky bití zemřeli. Další z protestujících byli zadrženi. Mezitím byli mniši donuceni nastoupit do nákladních vozů a byli odvezeni na neznámé místo. Zbývající mniši v klášteře museli podstoupit politickou převýchovu.
Do oblasti Ngaba, především do bezprostřední blízkosti kláštera, dorazilo velké množství vojenských jednotek. V květnu se zde, dle zpravodajského serveru Phajul, pohybovalo 55 tisíc čínských vojáků. Koncem května se čínské úřady údajně pokusily dát každému mnichovi v klášteře Kirti 800 jüanů. Skupinka mnichů peníze vzala, roztrhala je na kusy a rozházela po zemi.
Lozang Phüncchog není prvním mnichem z kláštera Kirti, který se po demonstracích Tibeťanů z března 2008 zapálil. Před ním to 27. února 2009 udělal mnich Tapä na protest proti zákazu pořádat v klášteře svátek Velkého modlení (Mönlam čhenmo), který se každoročně koná po tibetském Novém roce (Losar). Tapä přežil, ale byl zatčen a místo jeho pobytu není známo.

Cchewang Norbu
V srpnu 2011 obsadilo čínské vojsko další město ve východním Tibetu. Tisíce čínských vojáků s tanky a děly zablokovaly město Tawu v Khamu, poté co se 15. srpna upálil další tibetský mnich, 29letý Cchewang Norbu z kláštera Ňiccho. Před tím než se upálil, provolával na tržišti hesla „svobodu Tibetu“ a „návrat J.S. dalajlamy“. Na následky popálení na místě zemřel. Vstup do kláštera začaly okamžitě střežit ozbrojené složky.
Dne 29. srpna byl odsouzen k 11 letům odnětí svobody strýc a učitel Lozang Phüncchoga, Lozang Cchöndu. Proces proběhl v Ngawa během jediného dne. Další dva mniši, Cchering Tamding a Tändzin, kteří byli zadrženi společně s ním, byli odsouzeni ke 13 a 10 letům nepodmíněně za napomáhání Phüncchogovi. Dle serveru Phajul byli v září odsouzeni další tři mniši z kláštera Kirti za údajnou pomoc Lozang Phüncchogovi při jeho upálení. Jedná se o jeho bratra Lozang Dargje a o mnichy Cchekho a Dordže. První dva byli v září odsouzeni ke 2,5 rokům odnětí svobody. Posledně jmenovaný byl odsouzen ke třem rokům vězení.

Lozang Kalzang a Lozang Könčhog
26. září se zapálili další dva mladí mniši, Lozang Kalzang a Lozang Könčhog. Oba jsou z kláštera Kirti a oběma je mezi 18 a 19 lety. Prvně jmenovaný je příbuzný Lozang Phüncchoga, který se upálil v březnu letošního roku. Oba mladí mniši volali po náboženské svobodě v Tibetu a nesli při tom tibetskou vlajku. Poté se zapálili. Dle čínských státních médií oba mniši přežili.
Čínská vláda zahájila politiku vylidňování kláštera. Nabízí mnichům, kteří dobrovolně odejdou z kláštera a stanou se z nich laici, odměnu 10 000 jüanů a tříletou půjčku 50 000 jüanů. Dosud však prý žádný mnich tuto nabídku nepřijal.

V roce 2008 propukly v Tibetu na mnoha místech nepokoje. Tehdy začali mladí frustrovaní Tibeťané ničit čínské obchody a došlo k dalším násilným akcím. Letošní události jsou jinou formou násilí – násilí páchané na sobě samém. Je to zoufalý pokus přitáhnout pozornost světa ke kulturní, náboženské a etnické genocidě tibetského národa. Události v dnešním Tibetu nejsou nepodobné těm, které se udály u nás na konci 60. let 20. století po Pražském jaru: nejprve vzpoura a po její porážce sebeupálení. Jména Palach a Zajíc zůstanou nezapomenuta. Jejich smrt neměla bezprostředně vliv na změnu politického systému. Přesto vstoupili do dějin a výročí jejich upálení byla vždy příležitostí pro skupiny odvážných sejít se, zavzpomínat a ukázat režimu, že jejich jména ani činy zapomenuty nejsou. Přidejme tedy k jejich jménům i jména Lozang Phüncchog a Cchewang Norbu, a bohužel pravděpodobně i další. A držme Tibeťanům palce, že se i na ně jednou usměje štěstí a nebudou již muset sahat k tak zoufalým činům.

PS: Při uzávěrce tohoto čísla přišla zpráva, že se upálili další dva osmnáctiletí mniši, Khajing a Čhöphel ...